Rubrika se připravuje.
Měsíček lékařský Calendula officinalis

Měsíček lékařský Calendula officinalis

Měsíček zaujímá mezi domácími léčivými rostlinami důležité místo. Patří mezi rostliny, které dovedou léčivě zasáhnout i při rakovinných nádorech. Na venkově ho najdeme v mnohých zahradách, někdy i planě roste na rumištích. Pro jeho léčivou moc jej lidé opětně objevují a vyhledávají a tak se již nevyskytuje jen v zahradách, ale i na polích. Dosahuje výšky 30 až 60 cm, jeho květy jsou žluté a oranžové, stonek a listy jsou šťavnaté a na omak lepkavé. Je více forem a všechny mají stejné léčivé účinky. Jsou-li květy měsíčku ráno po sedmé hodině uzavřené, bude ten den pršet. V minulých dobách ho proto pokládali za předvídače počasí. V lidovém léčitelství se sbírají a používají květy, listy i stonky. Měsíček je třeba sbírat jen za slunečného počasí, neboť tehdy jsou léčivé účinky největší. V zahradě měsíček můžeme sbírat až do pozdního podzimu, pokud jej nenapadne padlí. Měsíček se podobá naší arnice (prha chlumní), která má však silnější léčivé účinky.  Arniku můžeme vnitřně užívat jen pod lékařským dohledem, protože čaj může způsobit u lidí s nemocným srdcem více škody než užitku. Naproti tomu měsíček můžeme pít, protože je celkem neškodný. Je to krev pročišťující rostlina a je velmi dobrým pomocníkem při infekční žloutence.
Působí až divy, pije-li se přes den jeden nebo dva šálky čaje. Měsíček pročišťuje organismus, podporuje krevní oběh a napomáhá hojení ran.

Způsoby užívání:

Čaj:
Jedna vrchovatá lžička na 1/4 litru vody.

Sedací koupel:
Dvě vrchovaté dvojhrstě čerstvých nebo 100g suchých bylin na jednu koupel.

Umývání:
Na půl litru vody vrchovatá polévková lžíce.

Tinktura:
Plnou hrst květů na 1 listr pravé pálenky, necháme vyluhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20st. C.

Mast:
Dvě vrchovaté dvouhrstě květů, stonků a listů se nadrobno posekají, 500g vepř.sádla/ kdo nemůže dádlo může nahradit rostlinným tukem/ ohřeje se na takovou teplotu, jako když se smaží řízek. Do této vřelé masti nasypeme posekané části měsíčku, necháme vzkypět, zamícháme a odstavíme. Vše necháme stát přikryté jeden den. Druhý den směs slabě ohřejeme a přefiltrujeme přes lněné plátno do připravené čisté nádoby.- mast léčí záněty žil, plísně na nohách, škraloupovité povlečení nosu.
Šalvěj lékařská Salvia officinalis

Šalvěj lékařská Salvia officinalis

Pochází  z jižní Evropy a u nás se pěstuje v zahradách. Je třicet až sedmdesát centimetrů vysoká, fialové květy jsou uspořádány v lichpřesleny. Proti sobě stojící listy mají stříbrný povlak a šíří trochu hořkou, kořenitou vůni. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrývám ji na zimu chvojím, protože je choulostivá na mráz.
Listy se sbírají před rozkvěte, v květnu a červnu. Rostlina obsahuje nejvíce éterických olejů ve slunných a suchých dnech, proto sbíráme listy v takovém počasí, nejlépe v poledne. Sušíme ve stínu.
Šalvěj je odvozeno z latinského slova "salvare" - spasit, vyléčit.

Častější pití šalvějového čaje přispívá k posílení celého těla, zabraňuje záchvatům mrtvice a velmi příznivě působí při obrně. S levandulí je jedinou léčivou rostlinou, která pomáhá při nočním pocení. Vyléčí nemoc, která je původcem nočního pocení a svou léčivou mocí odstraňuje značnou slabost, která je průvodním jevem této choroby. Mnozí lékaři objevili dobré vlastnosti šalvěje, užívají ji při křečích, onemocněních míchy, onemocnění žláz a také při chvění končetin. Při těchto chorobách se pijí během dne  dva šálky po doušcích. Čaj velmi dobře působí při nemocných játrech, odstraňuje nadýmání a všechny další těžkosti, které vyvolává narušení jater. Šalvěj pročišťuje krev, odvádí hleny z dechových orgánů a žaludku, povzbuzuje chuť k jídlu a odstraňuje poruchy ve střevech a průjem.
Čaj ze šalvěje při vnějším použití doporučuji zvláště při zánětech mandlí, bolestech v krku, hnisání zubů, zánětech hrtanu a ústní dutiny. Nálev ze šalvěje pomáhá i při krvácení dásní a uvolňování zubů. Kloktá se jím nebo se dávají v nálevu namočené vatové tampóny. Lidé se slabými nervy, ba i ženy s nemocnou dolní části těla, měli by si dávat sedací šalvějovou koupel. Po bodnutí hmyzem přiložíme rozdrcený list.
Vedle úspěchů šalvěje jako léčivé rostliny nesmíme zapomenout, že je i znamenitým kořením. Přidává se v malých dávkách podobně jako tymián a saturejka do mastných jídel z vepřového, husího i krůtího masa.
KOZLÍK LÉKAŘSKÝ

KOZLÍK LÉKAŘSKÝ

Jako významná léčivá bylina je známý už od starověku. Má proto mnoho místních lidových jmen a názvů, jako baldrián, odolen, kozelec, kočičí kořen, dřevěňák a další.
Je to vytrvalá až 150cm vysoká rostlina s jednoduchou lodyhou  a vstřícnými listy. Květy, které se objevují až ve druhém nebo třetím roce, jsou bílé či slabě růžové, uspořádané v plochou vidlanovitou latu. Je rozšířena takřka v celé Evropě a větší části Asie, zavlečen byl i do Severní Ameriky.
Roste na vlhkých loukách a okrajích lesů, v příkopech, na hrázích a březích rybníků, podél potoků a řek. Lze jej nalézt na celém území Čech a Moravy, místy je dosti hojný. Pro farmaceutické účely se také pěstuje a jeho celosvětová spotřeba činí každoročně několik set tun.
Hlavní účinnou složkou této bylinys typickou vůní jsou silice, pyridinové alkaloidy a tak zvané valepotriaty. Léčivý účinek je závislý na vzájemném spolupůsobení těchto složek. Podle stanoviště rostliny, složení půdy, množství slunečního svitu, roční doby a dalších faktorů může být značně proměnlivý.
Sbírá se oddenek s kořeny. Dobře jej umyjte a rychle usušte ve stínu nebo při umělé teplotě, nepřesahující 35st.C.
Kozlík lékařský uklidňuje nervy, takže se užívá při nespavosti, přepracování, migrénách, bušení srdce, ale také při střevní neuróze a nadýmání. Má příznivýúčinek na poruchy štítné žlázy, snižuje napětí hladkého svalstva, tiší bolesti, uvolňuje křeče a rozšiřuje tepny.
Užívá se formou čaje, jedna čajová lžička na šálek, maximálně 3x denně. Před vyššími dávkami odborníci varují, mohly by vyvolat celkový útlum nervové soustavy.
Řepík lékařský- Agrimonia aupatoria

Řepík lékařský- Agrimonia aupatoria

Agrimonia eupatoria L.

 


Lidové názvy:

Truňk sv. Kunhuty, řepíček, konopěnec, starček, starčec, stonček a úrtobník.

 

Výskyt:

Řepík je rozšířený v celé Evropě, v mírném pásmu Asie a v Severní Americe. U nás roste na suchých lukách, na mezích v křovinách a u cest.

Popis:

Řepík je vytrvalá rostlina. Lodyhu má až přes metr vysokou a přízemní listy zpeřené jednoduše v růžici. Jejich lístky jsou stříhaně pilovité, podlouhle vejčité, na líci zelené, na rubu šedoplsnaté. Drobné žluté kvítky jsou v klasovitém hroznu a rozvíjejí se od června do září. Květy jsou pětičetné, tyčinek je 10-20. Plod je vytrvalá číška kališní, chovající 1-2 nažky.

Sbíraná část:

Nať (Herba agrimoniae).

 

Sbíráme:

Od června do září.

Sběr:

Sbíráme kvetoucí nať i s přízemními listy nebo pouze květní stvoly a listy, ty pak můžeme sklízet až 3x do roka. Suší se co nejrychleji ve stínu nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Vlhká a nedosušená nať snadno hnědne. Droga má příjemně kořenitý pach a nahořklou, kořennou, poněkud ostrou chuť. Nemá obsahovat zcela zralé plody.

Sesychací poměr

je 4 - 5 : 1.

 

Účinné látky:

Třísloviny, hořčiny, silici, flavonová barviva, fytocidní látky a v popelu kyseliny křemičitou.

Použití:

Účinkuje svíravě, protizánětlivě, dezinfekčně a proti průjmům.

Zvyšuje sekreci, vylučování žluči

a pomáhá vylučovat moč.Řepík má velké léčivé účinky při všech zánětech v krku, ústech, v hrtanu. Listy dobře účinkují při chudokrevnosti, ranách a s úspěchem se užívají při revmatismu, bolestech v kříži, těžkostech při trávení, tvrdnutí jater a při chorobách sleziny.Denně se pijí až dva šálky čaje.

 

 

 

 

 

Čaj (nálev):

Slazený čaj se užívá při

silné rýmě,

zánětu mandlí (zároveň se kloktá),

zánětech a onemocnění v krku,

zánětech v hrtanu – dýchacích cest,

zánětech v ústech

angíně,

skorbutu,

zápalu sliznice dutiny ústní,

 

Neslazený čaj se užívá při

plicních potížích,

rozedmě plic - 3x denně šálek,

ledvinových potížích a ledvinových kaméncích,

jaterních potížích a tvrdnutí jater,

chorobách sleziny,

rozšíření srdce,

rozšíření žaludku,

špatné funkci žlučníku

rozšíření střev a střevních poruchách

těžkostech při trávení,

výměny látkové,

průjmech,

revmatizmu,

bolestech v kříži (hexenšus),

chudokrevnosti,

ranách,

proti červům.

 

Zevně

k odkladům při

kožních odřeninách,

kožních nemocech,

kloubních bolestech všeho druhu.

 

k výplachu nosu při silné rýmě,

 

Zevně ke kloktání:

při zánětlivých procesech dutiny ústní,

při zánětech mandlí.

při krčních a ústních potížích

a při angíně.

 

Lidé, kteří hodně hovoří nebo zpívají by měli kloktat řepíkem.

 

2 hrsti sušeného řepíku vaříme v 1 litru vody tak dlouho, až se voda vyvaří na třetinu. Přecedíme a užíváme

- K zevním účelům můžeme použít též čerstvou rozdrcenou nať, ovšem po předchozím důkladném opláchnutí.

Mast:

při křečových žilách

a bércových vředech.

 

Koupele:

při kožních nemocech

Každý člověk by si měl udělat jednou ročně řepíkovou koupel na zlepšení celkového organizmu.

Děti, které mají TBC krčních uzlin, by se měly koupat každý den.

Prášek:

sušenou nať jemně rozemeleme a užíváme 2 - 4 g denně při výše uvedených potížích.

 

 

 

 

 

Řepík

 

V roce 1984 mne srazilo auto ve 39 letech jako chodce a přerazilo mně obě dolní končetiny. Zlomeniny nebyly otevřené. Při operaci mi byla v nemocnici zanesena infekce, což se často u chirurgického oddělení při Úrazové nemocnici stávalo. Operační rána mi přes sádru hnisala, kvůli tomu jsem dostával 1 tabletu biseptolu denně. I přes varování mého bratra lékaře ošetřujícímu personálu mi nebyly dány protiembolické léky a já po dvaceti dnech skutečně embolii rovněž dostal. Po převozu do jiné nemocnice mi hrozil zánět bércové kosti a musely mi být předčasně všechna železa vyjmuta, přes půl roku jsem musel brát každé čtyři hodiny tři tablety antibiotika oxacilinu. Vždy po jejich vysazení do 14 dnů se mi udělal na operovaném místě hnisající vřed a musel jsem začít brát antibiotika znovu. V nové nemocnici byl na oddělení se mnou dvacetiletý chlapec, po úrazu mu musela být odňata část kosti pod kolenem, hluboká rána v kosti mu sice nehnisala, ale nechtěla se granulací zacelovat. Po měsíci to vypadalo velmi vážně. Po návštěvě vzdálené příbuzné mu tato doporučila pít řepík - cca 1,5 l denně (6 vrchovatých lžic (asi 10 dkg čaje za 4-5 dnů) vhozených do vařící vody, 5 vteřin vařit, 12-15 minut nechat stát, scedit do termosky, nesladit a přes den nalačno popíjet). Do 5 dnů mu začala rána granulovat a za tři týdny šel domů. Po propuštění z nemocnice jsem rovněž začal pít čaj v těchto dávkách, je docela příjemné chuti. Pil-li jsem čaj, každý týden mě klesla sedimentace na polovinu předchozí hodnoty, po jeho vysazení stoupla za týden na dvojnásobek. Po vysazení antibiotik lékařem jsem pil řepík asi 3 měsíce, potom se mi už vřed neudělal.

Nebyly mi doporučeny ani lázně, protože horká voda by mohla znovu přivodit zánět. Po roce jsem byl v zahraničí v horkých lázních v Yverdonu, opět ve stejném místě se mi utvořil vřed a já jsem musel přerušit pobyt, ihned jsem odjel domů, nešel k lékaři, začal pít řepík a za týden se mi vřed zacelil. Pil jsem čaj další dva měsíce a po vysazení se už nikdy vřed ani po horkých koupelích neobjevil.

Příběh jsem vyprávěl v zaměstnání, poslouchal mě starší kolega po operaci prostaty. Po čtrnácti dnech mě oznámil, že to funguje, že se mu v té době udělala v místě rány píštěl a po pití čaje se mu za týden zacelila. Řepík sám podle bylinářů nemá antibiotické vlastnosti. Je tedy otázkou, jakým způsobem účinkuje. Domnívám se, že jeho vliv je podpora detoxifikační schopnosti jater a regenerace obranných sil proti anaerobním bakteriím. Zkoušel jsem jej bez úspěchu na nachlazení. Je ale velmi účinným prostředkem zevně na tlumení projevů hnisavých exémů. Je vhodná co nejteplejší koupel postiženého místa.

 

Třezalka tečkovaná- svatojánská bylina

Třezalka tečkovaná- svatojánská bylina

Z 23.na 24. června přichází svatojánská noc. Pro naše předky byla tato noc odedávna svátkem příchodu léta a magických obřadů. Poblíž vesnic se zapalovaly ohně s vysokým stromkem uprostřed hranice, na kterém byly zavěšeny věnce. Odvážní chlapci přeskakovali plameny, a když se stromek s věnci skácel, snažil se každý nějaký věnec zachytit. Takový věnec měl zajistit hospodářům dobrou úrodu a také se věšel dobytku na rohy, aby byl zdravý a plodný. Když oheň přeskakovali současně chlapec se svou milou a nepopálili se, měli se v budoucnu vzít. V předkřesťanských dobách se věřilo, že o svatojánské noci se otevírá země a vydává své poklady. Ten, kdo našel kouzelný květ kapradí, měl se stát neviditelným a rozumět řeči zvířat a stromů, věštit budoucnost, nebo najít poklad. Nesměl se však při hledání kapradinového květu zaleknout strašidel, zemětřesení, hromů a blesků. Byliny trhané v předvečer svátku svatého Jana Křtitele (ten se slaví 24.června) měly údajně kouzelnou moc. Patří mezi ně třezalka- svatojánská bylina.



Vonná odolná trvalka. Dorůstá výšky 30-100cm. Listy jsou světle zelené, podlouhlé a průsvitně tečkované siličnými žlázami. Citronově vonící žluté květy se objevují v létě a na začátku podzimu.
Pěstujeme na slunci a mírném stínu. Množí se semeny.
Užití: Z listů lze připravit zajímavý bylinkový salát. Květy poskytují žluté vlnařské barvivo s kamencem nebo fialovočervené barvivo na hedvábí s alkoholem. Nálev z květů pomáhá hojit odřeniny, rány, křečové žíly, vředy a sluneční spáleniny a užíval se jako zklidňující sedativní čaj při chudokrevnosti, revmatismu, bolestech hlavy a nervových obtížích.
Můžeme děti naučit starodávné svatojánské říkanky a zaříkávadla:

"Kořeníčko, koření,
od boha jsi stvořený,
tebe nesmí slunce rušit,
ty se musíš v stínu sušit,
co v něm budeš zavřený."

" Na svatého Jána
otvírá se brána.
Na svatého Jána
není noc žádná.
Svatojánská noc
kouzelnou má moc.
Každá nemoc
má svou pomoc."

Janův olej:
Květy natrhané za slunečného dne, volně naplníme do láhve až po hrdlo a zalejeme jemným olivovým olejem. Květy musí být v oleji ponořené. Dobře uzavřenou láhev postavíme na několik týdnů na slunko nebo na teplé místo. Po čase se olej zbarví do červena. Potom přefiltrujeme přes hadřík, zbytek vylisujeme, olej uschováme v tmavých lahvičkách. Při používání při popáleninách můžeme olivový olej nahradit lněným.
Janův olej je vhodný pro kojence na bolavá bříška, obklady z Janova oleje pomůžou zahojit různé rány, léčí zánět trojklanného nervu, třezalkou vyléčíme poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsičnictví i noční momočování a deprese.
Máta peprná-Mentha piperita

Máta peprná-Mentha piperita

O mátě jako symbolu pohostinnosti se zmiňuje římský básník Ovidius v báji o Baucis s Filemonovi, kteří vycídili stůl mátou předtím, než pozvali hosty k jídlu.
Máta se pěstuje v polostínu nebo slunečné poloze.
Rozmnožuje se letními stonkovými řízky nebo kořenovými řízky. Starší trsy lze dělit na jaře i na podzim.
Listy se sklízejí před rozkvětem.
Listy se suší, zmrazují nebo vyluhují v oleji či octě.
Listy se používají do různých vazeb.
V kuchyni můžeme použít na omáčky, do octu, sirupu, kandují se jako cukroví a pro ozdobu.
Sázejí se v blízkosti růží k zapuzení mšic. Čerstvé nebo sušené listy se rozhazují blízko potravin, aby zaháněly myši.
V kosmetice se silným vývarem léčí rozpraskané ruce, odvar se používá pro osvěžující koupel. Také se užívají v směsích potpourri a do polštářků a pytlíčků s bylinami.
Pro léčení:
Inhalují se kapky silic nebo se jimi pokape kapesník, což pomáhá při silném nachlazení. Nálev jako čaj při zažívacích potížích, nachlazení a chřipce. Studený čaj se srká proti škytavce a nadýmání. Listy se macerují v oleji a ten se pak užívá při masážích při migrénách, obličejové neuralgii, při bolestech svalů a při revmatických bolestech, zejména v zimě.
Nesmí se užívat ve velkých dávkách a v době těhotenství nebo při ledvinových obtížích.
Mateřídouška-douška mateří-Thymus pulegioides

Mateřídouška-douška mateří-Thymus pulegioides

SLUNOVRAT s vůní mateřídoušky.
Letní slunovrat (21.června) je nejdelším dnem v roce s nejkratší nocí. Záhy po něm (z 23.na 24. června) přichází svatojánská noc. Pro naše předky byla tato noc odedávna svátkem příchodu léta a magických obřadů. Poblíž vesnic se zapalovaly ohně s vysokým stromkem uprostřed hranice, na kterém byly zavěšeny věnce. Odvážní chlapci přeskakovali plameny, a když se stromek s věnci skácel, snažil se každý nějaký věnec zachytit. Takový věnec měl zajistit hospodářům dobrou úrodu a také se věšel dobytku na rohy, aby byl zdravý a plodný. Když oheň přeskakovali současně chlapec se svou milou a nepopálili se, měli se v budoucnu vzít.

Mateřídouška nás konejší ve své vonné náručí- douška mateří je bylinkou maminkovskou.
Neměla by chybět v základní čajové směsi pro děti na bolení bříška a pro maminky na uklidnění nervů i zažívání. Nesmíme ji však podávat dlouhodobě, právě kvůli vysokému obsahu vonných silic. Má silné antiseptické, dezinfekční a protizánětlivé účinky. Mateřídouška zlepšuje trávení a spánek, uklidňuje, léčí dýchací cesty a kašel, pomáhá při průjmech a dezinfikuje močové cesty.
Zevně ji lze použít na obklady, výplachy a jako kloktadlo. V aromaterapii se mateřídouškový olej používá proti baktériím, vírům a jako dezinfekce, zklidňuje nervy a zažívání, pomáhá při depresi, vyčerpání, nespavosti a nachlazení. Zevně ( vždy ředěný základním objemem) se používá k dezinfekci a hojení ran, ekzémů, proti vším a k odpuzování hmyzu.

Mateřídoušku pěstujeme na plném výsluní.
Sklizeň: Listy se odtrhávají v létě. Nejlepší jsou v době, kdy mateřídouška kvete.
Konzervace: Listy se suší.Připravte si metřídouškový nebo tymiánový ocet a olej.
Pro léčení: Olej z mateřídoušky se používá pro masáže při bolestech hlavy, hodí se také jako postřik působící ve vzduchu antisepticky. Může snížit nespavost, zlepšit oběh krevní ve vlásečnicích, zbavit svalových bolestí a podnítit tvorbu bílých krvinek, nezbytných pro ochranu před infekcí.
Nálev z mateřídoušky je vhodný jako přeliv proti lupům ve vlasech.

Čaj z mateřídoušky pro lepší trávení, dobrý spánek a také proti kašli
3lžičky sušené mati přelijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme přikryté 15 minut. Scedíme a pijeme při potížích 2-3šálky denně. Čaj můžeme přisladit medem nebo mateřídouškovým sirupem.

Mateřídoušková koupel pro unavené a uchozené nohy:
1 hrst čerstvé či sušené nati mateřídoušky vložíme do studené vody, přivedeme k varu a odstavíme, louhujeme 10 minut, scedíme a přidáme do koupele. Nohy koupeme 10 minut.


 
Meduňka lékařská- Melissa oficinalis

Meduňka lékařská- Melissa oficinalis

Maduňka byla zasvěcena Dianině chrámu a Řekové ji před nějakými dvěma tisíci let používali jako léčabný prostředek: říkali jí " potěšení srdce ". Švýcarský lékař Paracelsus ji nazval " elixírem života" a věřil, že tato bylina člověka úplně postaví na nohy. Tento názor podpořila v roce 1696 příručka Londýnský lékárník: " Meduňka podávaná každé ráno obnoví mládí, posílí mozek a osvěží ochablou povahu." Ti, kdo po celá staletí sestavovali herbáře a bylináře, oceňovali vesměs meduňku pro její vlastnost rozptylovat melanchlii. Dodnes se používá při aromaterpii proti depresím. Olej z meduňky je velice dobrý do koupelí.
Pěstitelské rady:
Poloha: Plné slunce s poledním stínem
Rozmnožování: Výsev na jaře, klíčí pomalu. Dělení trsů na jaře nebo na podzim. Malé rostliny lze pěstovat i v bytě.
Sklizeň: Listy se trhají kdykoli, ale musí se s nimi zacházet opatrně, aby se nepoškodily.
Optimální doba sběru: před rozkvětem
Konzervace: Listy se suší. Čerstvé listy se nakládají do octa.
Listy se užívají jako různé ozdoby.
Pro léčení:
Čerstvé listy se přikládají přímo na místa štípnutí hmyzem a na vřídky nebo se aplikují v obkladech. Nálev se pije jako čaj zmírňující chronický zánět průdušek, horečnatá nachlazení, bolesti hlavy a odstraňující napětí.

SIRUP " M E D U Ň K A "

5l vody převařené- vychladnuté, nať meduňky / před květem/ celou i stonky, postříhat a zalít vodou.
24 hodin necháme louhovat, občas promícháme.
Přecedíme, přidáme cukr, 10dkg kyseliny citronové.
Na 1 litr přecezené šťávy dáme 1 kg cukru.
Za občasného promíchání necháme cukr rozpustit, přelejeme do sklanic a uskladníme na chladném místě. NEVAŘÍME

Líbí se Vám nový design stránky ?

Ano velmi. (131 | 91%)
Tak na stejno. (5 | 3%)


Chtěla bych moc poděkovat milé Slávce za srdíčko na dlani, moc mě potěšilo.

a ještě k obrázku pár slov....
...pokud cítíte, že je na světě bytost, která si zaslouží obyčejné a jedno z nejhezčích slov na světě " děkuji ", vytvořte nový příspěvek, zkopírujte obrázek, tento text, vložte jeho blog adresu, upozorněte jej na tento odkaz v jeho komentáři a vyznejte se mu. Stačí jedno slovo nebo 100, je to na Vás. Pošlete to dvěma lidem, jako symbol dvou rukou, kteří si mají pomáhat. Co můžete, udělejte dnes a neodkládejte na zítra. Kdo ví, co bude zítra. Své pocity a emoce, co nosíte v sobě, patří světu a lidem kolem nás. Dejte mu-jim je. Děkuji.
A tak podle pravidel mám ocenění poslat dvěma kamarádkám.

Já bych chtěla srdíčko na dlani poslat Adušce...http://kovbojkaada.mypage.cz/ za její šikovnost a ochotu a Jitušce...http://hutule.mypage.cz/  taktéž za její šikovnost a tvořivost
Bohužel už není mezi námi, ale jeho zpěv je nádherný.
Děkuji za Vaši návštěvu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one